pátek 22.7. 2005

 

             Na dnešní den jsme měli naplánovaný pouze odpočinek, moře a koupání :). Kde leží pláž, to už jsme zjistili včera, ale stejně se nám podařilo trošku zabloudit  Nakonec jsme na pláž došli, správci pláže se nás ptali, jestli máme potvrzení z hotelu, neměli jsme. Prý to není problém, že si zaplatíme vstupné. Sedli jsme  si na lehátka pod slunečníkem. Moře vypadalo pěkně, ale jinak okolí nic moc. Pláž to nebyla nijak velká, asi jako menší parkoviště. Později k nám přišli správci a za 18 LE jsme vše zaplatili.  V ceně byl slunečník a dvě lehátka na celý den.  Správci byli velmi příjemní a uměli i česky, teda asi tři věty :).

Jako první jsme se šli podívat na mušličky. Nějaké jsme opravdu našli a mezi nimi i velice pěkný korál. Později si Raduška všimla nějaké díry a jak do ní něco leze. Správce jí řekl, že to byl krab a že když pět minut počká, tak zase vyleze. Čekali jsme tedy na kraba, já s nachystaným  foťákem. Nakonec konečně vylezl, já si ho blikl a mohli jsme jít konečně vyzkoušet moře.

 Koupání jsme si docela užívali, potom vyzkoušeli i brýle se šnorchlem a byla to nádhera. Kolem mě plavala sousta barevných rybiček a dokonce jsem zahlédl i jeden korál (vím, že je to málo, ale mě to stačilo. Těším se až se budeme příště potápět s bombou :) ).

Naši „plážoví“ recepční se o svoje teritorium starali skvěle.  Neustále se tam uklízelo, ptali se, zda je vše v pořádku a nabízeli jídlo a pití. Kupovali jsme si pětilitrové barely vody, protože v obyčejných lahvích vyšla voda o dost dráž.  (5 LE = 10 LE).  Pro zajímavost : Fanta v plechovce pro Radušku stála 6 LE. A to byla    i s mořskou přirážkou :). Když si to samé chtěla Raduška koupit v Cairu v bazaru, prodavač se jí vysmál a chtěl za to 20 LE.

Dopoledne uteklo celkem rychle, měli jsme možnost vidět muslimky, jak se koupou zahalené od hlavy až k patě, tedy spíš nekoupou, jenom se projdou vodou, kdyby se namočily, tak je to stáhne ke dnu :). Později odpoledne, i když jsme se poctivě mazali a  převážnou dobu jsme strávili pod slunečníkem, jsme pocítili, že něco není v pořádku. Celou dobu, kdy jsme se pohybovali po Egyptě, jsme se natřeli pouze jednou, jinak nebylo potřeba. Ovšem tady jsme se spálili opravdu hodně. Jak postupně naše kůže rudla, rozhodli jsme se, že to raději zabalíme a půjdeme do hotelu. Popravdě řečeno, moře nás pak už nebavilo. Chorvatské se nám zdálo daleko lepší. Raduška ráda plave, ale tady i po sto metrech bylo vody po kolena, takže nuda. A kousek za bójkami zase pluly lodě, takže to nebylo zrovna příjemné.  Jakmile nás přestalo potápění bavit, nebylo to ono.

 V pokoji už to na nás dolehlo plnou vahou. Nemohli jsme se ani pohnout. Ze začátku jsme se tomu smáli, ale pak nás humor přešel. Podařilo se nám na chvilku usnout. K večeru se mi asi z toho horka neudělalo dobře, začal jsem mít střevní problémy a celkově jsem nebyl fit, byla mi pořád strašná zima. Raduška mi přinesla matraci na balkón, dala mi tam spacák a polštářek a já se zavrtal  do tepla. Pořád jsem se klepal zimou. Ve spacáku jsem se strašně potil, stačilo, když jsem pozvedl kraj spacáku a bylo to, jako když fouká fén. Nejhorší bylo, že jsem se nemohl pořádně ani pohnout, protože jsem byl spálený od slunce.  Raduška o mě měla strach, chtěla volat doktorce Augustinové, na kterou jsme měli kontakt, a věděli jsme, že bydlí v Hurghadě. Nakonec mi Raduška skočila do lékárny pro Antinal a já jsem pomalu usínal. Raduška si rozestlala na balkonu taky. V noci se mi udělalo líp a ráno už mě bolelo jen celé tělo, ale jinak jsem byl v pohodě. Už večer jsme se domluvili, že se ráno hned zabalíme a pojedeme pryč. Zas tak moc se nám v Hurghadě nelíbilo a byli jsme opravdu rádi, že zde nejsme s cestovkou a že tady nemusíme trávit třeba 14 dní. Alespoň jsme pro příště ponaučení, pokud do Egypta k moři, tak jedině na Sinaj. To nám později potvrdili i jiní turisté…

Egypt 2005