Ani už pořádně nevím, kdy jsme dostali nápad, jet na naši třetí dovolenou do Egypta. Určitě to bylo někdy kolem Vánoc loňského roku. Asi nás hodně povzbudilo, že již minulé dva roky jsme sami jezdili do Chorvatska pod stan. Prvně jsme uvažovali, že pojedeme s cestovkou na poznávací zájezd, ale po pročtení nabídky a hlavně cen, které za to cestovní kanceláře chtěly, jsme usoudili, že mnohem lepší a méně nákladné bude, když cestu podnikneme sami. A musíme si přiznat, že to bude i mnohem dobrodružnější. Tak tedy plán byl, teď už ho zbývalo  jenom nějak přivézt k realitě. V lednu jsme začali shánět letenky a v únoru jsme je u ČSA koupili. Stály nás necelých 20.000,-.  Protože to byla naše první cesta letadlem, nechtěli jsme riskovat nějaké mezipřistání        a bloudění po cizích letištích. A to bylo vlastně všechno, co se zatím dalo dělat :). Raduška v době, kdy jsme kupovali letenky, vymýšlela plán cesty. Asi měsíc před odletem jsme začali dávat dohromady věci, já koupil pořádnou krosnu, která se později trochu rozpadla, ale vydržela :).  Co však jsme domů dovezli v dost zdemolovaném stavu, byl cestovní průvodce Lonely Planet, který (jak je uvedeno na obale) je určený extrémnímu namáhání. Další věci, které  se nám vyplatilo koupit, byly repelent  a krabička do zásuvky, jinak by nás mouchy a komáři sežrali :).

          Co se týče našich jazykových znalostí, tak jsou nic moc. Raduška mluví trochu anglicky, německy            a rusky,  já vládnu pouze češtinou, ale i tak se to dalo zvládnout :). Nakonec si Raduška libovala, že se konečně naučila mluvit anglicky.

          První plánovaný termín odletu někdy v dubnu jsme nezvládli kvůli Raduščině škole, takže musel přijít náhradní termín, červenec. Kdo tvrdí, že se nedá v červenci po Egyptě cestovat, tam pravděpodobně nikdy nebyl, nebo ležel v jednom kuse vyvalený na pláži u moře a nejdál, kam došel, bylo z pláže do hotelu :). Samozřejmě že se to zvládnout dalo. Horko bylo víceméně snesitelné a , jak jsme zjistili později, v letních měsících je  ve vnitrozemí tzv. mimo sezónu, takže nikde nebyl problém sehnat ubytování a bylo  levnější než v zimě.

          Jediné, co nás trošku zamrzelo,  bylo nečekané zdražení vstupného skoro do všech památek až o 50 %. Naštěstí přítelkyně vlastnila ISIC a já si nechal před odletem udělat kartu ALIVE, takže jsme měli všude studentské vstupné a dokonce  i  levnější vlaky. Kdybyste náhodou studenty nebyli, není problém si ISIC nechat udělat  i na ulici :). Několikrát nám to nabízeli, i ve vlaku :).

 

             Ale teď už k naší cestě:

Egypt 2005